S pojmem vodní kámen se setkáme nejčastěji při reklamní masáži, kdy jsou nám nabízené přípravky, které zabrání tvorbě vodního kamene v drahých pračkách a prodlouží tak jejich životnost. Ovšem co s vodním kamenem například na vodovodních bateriích?
Kde se usazuje vodní kámen a co to je?
Vodní kámen vzniká, pokud máme tvrdou vodu a její teplota nepřesáhne 100 oC. Vodní kámen je způsoben změnou rovnováhy mezi ionty kyseliny uhličité a hydroxidu vápenatého a jeho základem je uhličitan vápenatý. Vzniká při změně teploty a vyloučením vody, je na površích předmětů nevzhledný a dokonce může i zničit domácí spotřebiče, například pračky. Proto je třeba vodního kamene se pravidelně zbavovat. Použít můžeme drahé chemické prostředky, ale i broušení. Ovšem nejjednodušším řešením je použití kyseliny citrónové a octa. Jde o kyselé látky, které naruší zásaditý vodní kámen.
Vodní kámen na sanitární keramice a dlaždicích
Pokud je vodní kámen na starší sanitární keramice a dlaždicích již pořádně zabydlený, bude třeba namáčení v kyselém roztoku po dlouhou dobu – nejméně hodinu. V mnoha případech však bude třeba toto zařízení vyměnit, případně renovovat jeho povrch. Pokud však sanitární keramiku a dlaždice pravidelně udržujeme, nemá vodní kámen šanci. Vůbec vodní kámen na sanitární keramice a dlaždicích je signálem, že se o ně prostě nestaráme. Obzvláště často se vyskytuje v toaletách, kde stále stojí voda. Použít můžete ocet, který do toalety nalijete, ovšem lepší bude stále používat přípravky, které zamezí usazování vodního kamene a přitom zároveň fungují jako prostředky antibakteriální a jako osvěžovače vzduchu.
Vodní kámen na vodovodním kohoutku
Odstranit vodní kámen z vodovodního kohoutku bývá obzvláště velký problém. Jednou z možností je nalít ocet či citrónovou šťávu (případně roztok kyseliny citrónové, kterou jsme si koupili) do plastové nádoby, nasadit ji na kohoutek zespoda tak, aby byl v octu ponořen, uvázat, abychom nemuseli u kohoutku stát a nádobu s octem držet a poté počkáme alespoň hodinu. Může stačit i jen namočení vaty do octa či kyseliny citrónové, respektive citrónové šťávy. Poté vatu kolem poškozeného místa baterie omotáme, zafixujeme a čekáme. Nakonec vždy baterii umyjeme čistou vodou a pořádně přitom přitlačíme na houbičku. Jestliže na baterii ještě nějaký vodní kámen zůstal, namočíme houbičku do kyselého roztoku a postižené místo drhneme. Je též na zvážení, pokud je baterie již hodně stará, zda by koupelně či kuchyni neslušela nová.
Vodní kámen v rychlovarné konvici
V tomto případě je třeba naplnit konvici octem či roztokem kyseliny citrónové a nechat roztok působit opět alespoň hodinu. Poté roztok vylijeme, naplníme konvici vodou a přivedeme do varu. Uvařenou vodu vylijeme a tento postup opakujeme vícekrát, dokud není z konvice cítit kyselý roztok. Nesmí v ní po něm zůstat ani stopy. Je třeba odstranit veškeré zbytky čistícího roztoku. Podobný postup použijeme i u kávovaru, čajovaru a dalších předmětů běžné potřeby, které se přicházejí do styku s tvrdou vodou. Prostě použijeme kyselý roztok, necháme působit a předmět důsledně opláchneme či vypláchneme. Dobrou prevencí je nenchávat v nich stát vodu!
Vodní kámen v myčce a pračce
I v tomto případě udělá ocet a roztok kyseliny citrónové dobrou práci, ovšem nejlepší skutečně bude používat přípravky, které zabraňují tvorbě vodního kamene, byť nás všudypřítomná reklama na ně sebevíc obtěžuje. A nemusíme je používat stále, ale jen občas. Z myčky a pračky je třeba odstraňovat nejen vodní kámen, ale i všechny škodlivé usazeniny. Pokud jste se přece jen rozhodli pro ocet či kyselinu citrónovou, nalijte hrnek roztoku tam, kam běžně dáváme prací či mycí prostředek – do dávkovače. Poté pustíme normální cyklus, ale bez oblečení či nádobí. Měl by stačit jeden prací či mycí cyklus, ale pokud ne, postup zopakujeme.
